Historie Sboru dobrovolných hasičů v Kunčicích
Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1891. Tento jednoduchý údaj nenapovídá nic o tom, co samotnému založení předcházelo a co následovalo v celých 120 letech, které od té doby uplynuly. Je proto dobré zabývat se historií a vzpomenout na naše předchůdce, jejichž jména známe ze zápisů a nápisů na pomnících.
Samotné založení neproběhlo nijak jednoduše. Dne 20.5.1891 přišel dopis starostovi obce p.Josefu Suchomelovi od hasičské župní jednoty Pohoří Orlického s výzvou, aby obecní zastupitelstvo zřídilo v obci hasičský sbor. Všude v okolí už prý tak bylo učiněno, jen Kunčice zůstávají stranou. První odpověď představenstva i samotného starosty zněla, že není potřeba sbor zřizovat neb občané vědí, co v případě požáru konat a sami si pomůžou. Proti tomuto tvrzení vystupoval zastupitel Petr Moravec, který zažil velký oheň ve Verměřovicích, kdy se sešlo velké množství lidí, ale s holýma rukama. Oheň se podařilo zkrotit až po příjezdu hasičů z Jablonného a Kyšperka. Mezitím lehlo 20 stavení popelem.
Konat začala i župní jednota a pozvala si starostu a dva radní do Žamberka, kde jim citovali zákon o zřizování hasičů v obcích. Určitě také zapůsobil příslib 300 zlatých do obecní pokladny v případě založení hasičského sboru a zakoupení stříkačky. Tyto události pohnuly představenstvem a na 16.8. byla svolána schůze občanů s jediným bodem programu a to založení hasičského sboru. Třiašedesát občanů se vyslovilo pro a mělo zájem o členství. Ustanovující schůze se konala 22.11.1891. Od tohoto data se začíná psát historie našeho sboru.
Prvním předsedou byl zvolen Jan Rainelt, jednatelem, pokladníkem a náčelníkem již zmíněný Petr Moravec a velitelem Petr Moravec mladší. Základy sboru byly položeny a nastal čas rozvoje a praktické činnosti. Nejprve bylo potřeba pořídit ruční stříkačku. Tu přivezl starosta obce 13.3.1894 od p. Hurka z České Třebové i s dalším příslušenstvím. To vyvolalo velkou slávu a nadšení a hned se zkoušelo, co tento stroj dovede. O rok později byla postavena hasičská zbrojnice u č.p. 65 p.Šlezingra. V roce 1903 se začalo uvažovat a stavbě nové zbrojnice a v letech 1907 a hlavně 1908 se skutečně postavila v místě, kde stojí dodnes. Nezapomnělo se ani na Horní konec, tam se pořídila starší stříkačka a postavila zbrojnice U kříže.
Od samotného založení se sbor začal starat o kulturu a vzdělávání členů i obyvatel, např. o včelařství, ovocnářství a zemědělství. Pořádaly se besedy o zahraničních cestách členů, každoročně se konal hasičský bál, různé zábavy a hrálo se divadlo.
V roce 1911 zemřel starosta obce i hasičského sboru p. Rainelt a jeho nástupcem byl zvolen p.Alois Kněžek, řídící učitel. V čele sboru zůstal a velice dobře ho řídil až do roku 1925, kdy odešel do důchodu a odstěhoval se do Kyšperku, kde žil do roku 1948.
V době první světové války se činnost sboru velice utlumila. Především kulturní a spolková činnost se omezila množstvím zákazů a příkazů. Utrpěla i schopnost zasahovat u požárů a to proto, že mladí členové byli neustále povoláváni do c.k. armády na různá bojiště po Evropě. Toto bylo vyřešeno přihlášením se 16 děvčat, které nahradily své mužské kolegy. V roce 1920 začíná sbor opět normálně fungovat. Po odchodu p. Kněžka byl zvolen starostou sboru p. František Šlezingr, který tuto funkci vykonával až do své smrti v roce 1933.
Největší požár v naší obci vypukl 7.9.1927 na Ovčíně. Přes velikou snahu hasičů lehlo popelem 5 stavení.
Oslavy 40. výročí založení sboru se uskutečnily 21.6.1931. Dopoledne se sloužila mše svatá za zemřelé členy sboru a odpoledne se pořádal sportovní a kulturní program na Ovčíně.
Novým starostou byl zvolen p. Karel Skála. V této době se už začínalo schylovat ke druhé světové válce. To se projevilo i u hasičů a to přípravou na obranu vlasti. K té však nikdy nedošlo a republika byla okupována, nastalo další velice těžké období pro hasiče. Protože nechtěli schůzovat podle nařízení a kontrol úřadů, scházeli se proto jen při sousedských besedách. Za zmínění stojí snaha získat motorovou stříkačku v roce 1941 od pana Ševčíka z Jablonného. To se však podařilo po různých potížích s penězi a materiálem až v roce 1949. V té době se také zakoupil a přestavěl automobil.
Po válce se stal starostou bratr Rudolf Motyčka. Začalo se uvažovat o stavbě nové zbrojnice, což po sloučení s Letohradem městské orgány zamítly. Toto období bylo vůbec nejhorším v celé historii sboru, který byl v roce 1951 oficiálně zrušen a stanoven jako pobočka se dvěma zásahovými družstvy ústředního sboru v Letohradě. Členská základna, která čítala 60 činných a 150 přispívajících členů, byla seškrtána, což přineslo mnoho zlé krve do obce i v pozdějších dobách. Jen díky pochopení a rozumnému přístupu letohradských hasičů, kteří podporovali činnost okleštěného sboru, vydrželi. Činnost sboru však velice upadla a trvalo dlouhou dobu, než se situace zlepšila.
Starostou byl p. Ladislav Sýkora st., velitelem Jar. Faltus, který neměl díky svým politickým a vedoucím funkcím dostatek chuti a času na dobrovolnou činnost. Novým velitelem se stal Miroslav Brokeš. Ten svým dopisem požádal ministra obrany M. Dzůra o přidělení vyřazeného automobilu od armády za náš starý už dosluhující. Výměna se opravdu podařila, získali jsme vůz Tatra 805 z Nitry.
V roce 1966 na posvícení pořádal náš sbor stínání berana, které bylo naposledy v roce 1929 ve spolupráci s orlickými hasiči. Zapojila se značná část kunčických obyvatel, akce měla velký úspěch.
Novým starostou se stal bratr Josef Faltus. Funkci vykonával až do roku 1990. Zasloužil se o velký rozvoj sboru, který čítal až 170 činných členů a v celoroční soutěži sborů v činnosti se vždy umísťoval na předních místech a tuto soutěž několikrát i vyhrál. Pro sbor bylo získáno skladiště u Kampeličky a v 70. letech se zrekonstruovalo na hasičskou zbrojnici.. Sbor byl vybaven novou motorovou stříkačkou PPS 12. Budoval se také Areál zdraví pod kostelem , sloužící především ke sportovním a kulturním akcím.
Po tomto úspěšném období byl zvolen starostou v roce 1990 Ladislav Sýkora ml. Po revoluci nastaly velké změny. Opět jsme se stali hasiči a nastal mocný rozvoj sportovních soutěží. Oslavy stoletého výročí založení v roce 1991 se uskutečnily 31.srpna v Ráji, kde byl sjezd rodáků, a 1.září na hřišti pod kostelem, kde se konala mše svatá, následovalo vítání sborů a kulturní a sportovní program. Počasí nám přálo a celá oslava byla organizačně i finančně vydařená.
Největšího sportovního úspěchu dosáhli dorostenci v roce 1993. Získali titul mistra České republiky v celoroční činnosti v Brně. Výborným výsledkem je také šesté místo mužů na republikovém mistrovství o dva roky později v Havlíčkově Brodě.
V roce 1993 poprvé pořádal náš sbor Kunčický pohár. Po skromných začátcích se stal pojmem u široké hasičské veřejnosti. Stal ose tak po zařazení soutěže do Extraligy ČR v PÚ. Zúčastňuje se ho na 70 družstev žen a mužů. Naši muži si v něm vedou celkově velmi dobře a pravidelně se umísťují v první desítce.
Nezapomíná se ani na kulturu. V našem areálu hostovaly významné kapely a zpěváci jako: Příbuzní, Katapult, Vlasta Redl, Buty, Anna K. Pro tyto účely jsme vybudovali dřevěné podium , které v roce 2007 za dosud neobjasněných okolností shořelo. Po dvou letech shánění materiálu a finančních prostředků se ho znovu podařilo postavit.
V prosinci 2009 byl zvolen starostou sboru jeho dlouholetý jednatel bratr Ladislav Štěpánek.
Toto je skutečný výčet činnosti sboru na Kunčicích za celých 120 let jeho existence. Na ní se podílely stovky poctivých a pracovitých bratří a sester. Budeme na ně vzpomínat a děkovat jim při oslavách dne 4. září 2011.